minerály, drahé kameny, databáze minerálů, učebnice, gem

Učebnice: Základní pojmy

Minerál (lat., z minera, důl) čili nerost je prvek nebo chemická sloučenina, která je za normálních podmínek krystalická a která vznikla jako výsledek geologických procesů. Některé obecnější definice ji nedefinují jako produkt geologických procesů, ale jako produkt přírodních procesů na Zemi nebo na jiném kosmickém tělese.
Anorganická, homogenní (stejnorodá) prírodnina, vznikající prírodními procesy bez cinnosti cloveka. Fyzikální a chemické vlastnosti nerostu jsou stejné v každé jeho cásti. Každý nerost lze definovat urcitým chemickým vzorcem.

V přírodě je známo asi 4300 minerálů a každým rokem bývá objeveno kolem 50 dalších. Častý výskyt se dá přiřknout jen cca 300 minerálům a pro tvorbu hornin je významných jen několik desítek.

Mineralogie
- minerál = nerost = neústrojná stejnorodá sloucenina
- mineralogie = vední obor, který zkoumá minerály
- minerály jsou i nekteré prírodní organické látky
- hornina = smes nerostu, nebo tvorena jedním minerálem
- dají se vyjádrit chemickou znackou, nebo vzorcem
- petrologie = veda, zabývající se horninami


Krystal
=pevné, homogenní, anizotropní teleso se zákonitou vnitrní stavbou, která má ve stejných smerech stejné fyzikální a chemické vlastnosti

- nekteré minerály pri tuhnutí vytvárejí krystaly
- krystalický stav dán jejich vnitrní stavbou
- drúza = skupina minerálu vyrostlá na spolecném základe
- agregát = velké množství krystalu pohromade
- minerály amorfní (beztvaré) nevytvárejí krystaly
- Stensenuv zákon = zákon o stálosti úhlu stran
- vnitrní stavba krystalu ? krystalová mrížka
- vnejší tvar odrazem vnitrní struktury
- soumerné i nesoumerné
- rovina soumernosti rozdeluje krystal na dve zrcadlove stejné cásti
- osa soumernosti = tolik os, kolikrát se krystal pri otácení o 360 stupnu dostane do stejné pozice
- stred soumernosti = pokud má každá plocha protiplochu
- osní kríž = tvoren krystalovými osami, které procházejí stredem krystalu – liší se




Drahokam
je minerál nebo minerální odruda, který je cenný pro své výjimecné estetické vlastnosti a je používán na ozdobné úcely.

Povinné vlastnosti drahokamu jsou:
-nádherný lesk a barva
-cistota
-stálost
-mechanická odolnost
-vzácnost v prírode

Cena
Jejich cena závisí predevším na kvalite, velikosti (udávané v metrických karátech) a vzácnosti, ale také na existenci umelých konkurencních produktu (rubín, safír) a na momentální móde. Cena roste s velikostí. Cizorodé prímesky (vcetne trhlinek a jiných porušení) cenu znacne snižují

Hlavní druhy
-diamant (bezbarvý nebo žlutý; JAR, strední Afrika, Sibir , Brazílie)
-smaragd (zelený; Rusko, Kolumbie, Egypt)
-rubín (cervený; Barma, Srí Lanka)
-safír (modrý; Barma, Srí Lanka)
-drahý opál (pestrobarevný; Mexiko, Austrálie, Slovensko)
-spinel (ruzných barev; Tanzánie, Srí Lanka, Tádžikistán, Barma)

To však jsou jen ty obecne nejznámejší drahokamy. Démanty jsou ciré, ružové, žlutavé, modré, naoranžovelé a brousí se prevážne do briliantového výbrusu. Je treba upozornit, že démant není výbrus. Nákup výbrusu briliantového typu muže být vybroušeným sklem, krištálem, bezbarvým safírem, zirkonem mátara, umelým zirkonem a briliant proto není totéž co démant.

Korundy, jsou to chromem barvené rubíny a safíry barev modré, žluté, oranžové, fialové, ružové, zelené a ciré. Nejcennejší a nejproslulejší jsou kášmírské safíry. Safíry se težily za renesance také v severích cechách, svetove proslulé jsou kášmírské, barmské, z Laosu, Srílanky, a Afriky. Modré safíry se umele dovypalují (Thajsko) nebo dozarují, aby kameny s méne kvalitní barvou obdržely lepší zabarvení. Ceny za karát jsou od nekolika dolaru a tisíce a statisíce dolaru. Karát je jedna petina gramu. Oranžové a zvláte žluté safíry jsou levnejší, avšak nekteré oranžové padparádža safíry jsou velmi ceneny. Rubíny ze Srí lanky a Barmy se cení mnohem výše než z Afriky, Vietnamu, Kambodži a Thajska, Afghánistínu a tu a tam Kašmíru. Spinely byly velmi ceneny a jsou nedílnou soucástí královských korunovacních klenotu. Podle barvy se zvou balasrubín, rubínspinel, safírspinel, ametystspinel, almandinspinel. Beryly, za drahomavé se pokládají trávove zelené smaragdy (Kolumbie, Afrika, Pákistán, Ural,) akvamarín zelenomodré až blankytne modré barvy, zlatožluté heliodory, cervený a ružový morganit a vorobjevit.

Vznik a výskyt

Bud se teží v sekundárních nalezištích (rícní a morské náplavy nebo pouštní písky) nebo se získávají z materské horniny.

Získané kameny se upravují broušením a leštením: nepruhledné druhy napríklad tromlováním na oblé tvary, pruhledné druhy na tvary s velkým množstvím fazet (rovných plošek).



Polodrahokam
je nerost, který nesplnuje jednu nebo více z podmínek drahokamu. Existuje jich pomerne mnoho. Jejich cena proto závisí hlavne na barve a móde.

Hlavní druhy
-Kremen (ruzné barvy; celý svet)
-Granát (cervený a zelený; USA, Rusko, JAR, Cesko)
-Tyrkys (modrý; USA, Írán, Egypt, Rusko)
-Topaz (žlutý; Šrí Lanka, Brazílie)
-Nefrit (zelený a bílý; Barma)
-Turmalín (ružový,zelený a cerný; Rusko, USA, Madagaskar)
-Zirkon (cervený, oranžový; Srí Lanka, Thajsko)

Název "polodrahokamy" Do roku 1955 se za drahokamy považovaly pruhledné a k broušení vhodné minerály s tvrdostí pres 8, zatímco ostatní, i když pruhledné, ale nedosahující 8. stupne Mohsovy stupnice tvrdosti byly oznacovány jako tzv. polodrahokamy (podle toho by mezi polodrahokamy tedy patril i jeden z nejcennejších drahých kamenu - smaragd!) (Baumgärtel, Quellmalz, Schneider, 1988). Název "polodrahokamy" byl tedy zrušen již v roce 1955, a to vydáním nového závazného názvosloví kamenu mezinárodní organizací BIBOA - Bureau International des Associations de Fabricants, Grossistes et Détaillants de Joaillerie, Bijouterie, Orfévrerie et Argenterie, se sídlem v Haagu (CIBJO: Pierres précieuses et fines/Perles Définitions). Jako šperkové (drahé) kameny byly do budoucna oznaceny všechny další i prusvitné a nepruhledné minerály, používané na výrobu šperku. Jak lze ale dosud casto videt, s oznacením kamenu jsou stále problémy.


Achát
Alabastr
Almandin
Amazonit
Amberin
Ametyst
Aventurin
Bonamit
Citrín
Granát (minerál)
Heliotrop
Chalcedon
Chryzopras
Jadeit
Jantar
Jaspis
Kalcit
Karneol
Kocicí oko
Krištál
Lazurit
Malachit
Mesícek
Morión
Nefrit
Nigrescit
Onyx
Opál
Obsidián
Ortoklas
Pouštní ruže
Prasem
Prasopál
Rodonit
Ruženín
Sardonyx
Sokolí oko
Turmalín
Tygrí oko
Tyrkys
Vltavín
Záhneda
Zirkon

Reklama Ranky:
D
Knihy nakladatelství Svět kulturistiky a sportu