minerály, drahé kameny, databáze minerálů, učebnice, gem

Učebnice: Upřesnění definice minerálu

Upřesnění definice minerálu

Některé výjimky definici minerálu porušují, přesto jsou ale za minerály tradičně pokládány.

Za minerály se tedy považují mimo jiné i:
   Rtuť (která je za normálních podmínek kapalná)
   Některé amorfní látky (např. opály)
   Látky pocházející z jiných kosmických těles (Měsíc, Mars, meteority)
   Biogenní materiály, pokud se na jejich formování podílely geologické procesy (např. minerály guana).

Naopak se za minerály nepovažují:
   Voda v kapalném stavu (led je obvykle řazen mezi minerály), atmosférické plyny atd.
   Ropa a nekrystalické bitumenní látky (např. uhlí)
   Antropogenní (člověkem vytvořené) materiály, geologickými procesy modifikované antropogenní materiály
   Látky vzniklé zásahem člověka do přírody (např. produkty hoření uhelných hald), ale naopak za nerosty považujeme látky vzniklé přeměnou materiálu hald dolů, na stěnách důlních děl atd.
   Biogenní materiály, pokud nejsou modifikovány geologickými procesy (žlučové kameny, schránky měkkýšů apod.),
   Směsi minerálů
   Horniny. Ty jsou obvykle mechanickou směsí různých minerálů (např. žuly se skládají z křemene, živců, slíd a dalších minerálů). Výjimkou jsou monominerální horniny tvořené jen jedním minerálem (např. mramor se skládá pouze ze zrn kalcitu)

Syntetická výroba minerálů

Krystalické látky o přesně známém chemickém složení (které většinou odpovídá nějakému minerálu) se v dnešní době běžně vyrábí synteticky a to za různými účely. Příkladem je kalibrace analytických přístrojů, při které je cenná ta vlastnost syntetického materiálu, že je přesně známého složení a struktury a tedy se dají jeho fyzikální vlastnosti předpovědět pomocí matematického modelování. Jinou aplikací umělé krystalické látky je použití např. diamantu na brusných nebo řezných nástrojích. Přestože syntetické látky nemohou být podle výše uvedené definice minerálem (ten je přírodní), běžně se používají spojení jako syntetický křemen nebo syntetický diamant.
Mineralogické třídění

Systematické třídění minerálů lze provést dle různých fyzikálně-chemických kritérií. Systém používaný v kategorizaci na wikipedii vychází z tzv. Strunzova mineralogického systému:
   1. třída: prvky (elementy)
   2. třída: sulfidy (sirníky)
   3. třída: halogenidy (halovce)
   4. třída: oxidy a hydroxidy
   5. třída: karbonáty
   6. třída: sulfáty
   7. třída: fosfáty
   8. třída: silikáty (křemičitany)
   9. třída: organolity (organické minerály)

 
Členění nerostů z hlediska hornictví

Česká hornická legislativa chápe nerosty oproti mineralogickému pojetí v širším smyslu a směšuje pod pojmem nerost minerály i horniny.

Nerosty se z hlediska hornictví člení na vyhrazené nerosty a nevyhrazené nerosty.

Vyhrazenými nerosty jsou podle zákona č. 44/1988 Sb., horního zákona,

   a) radioaktivní nerosty,
   b) všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), všechny druhy uhlí a bituminosní horniny,
   c) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy,
   d) magnezit,
   e) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět fosfor, síru a fluór nebo jejich sloučeniny,
   f) kamenná sůl, draselné, borové, bromové a jodové soli,
   g) tuha, baryt, azbest, slída, mastek, diatomit, sklářský a slévárenský písek, minerální barviva, bentonit,
   h) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a prvky s vlastnostmi polovodičů,
   i) granit, granodiorit, diorit, gabro, diabas, hadec, dolomit a vápenec, pokud jsou blokově dobyvatelné a leštitelné, a travertin,
   j) technicky využitelné krystaly nerostů a drahé kameny,
   k) halloyzit, kaolin, keramické a žáruvzdorné jíly a jílovce, sádrovec, anhydrit, živce, perlit a zeolit,
   l) křemen, křemenec, vápenec, dolomit, slín, čedič, znělec, trachyt, pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování nebo zpracování tavením,
   m) mineralizované vody, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty,
   n) technicky využitelné přírodní plyny, pokud nepatří mezi plyny uvedené pod písmenem b).

Ostatní nerosty jsou nerosty nevyhrazené.

V pochybnostech, zda některý nerost je nerostem vyhrazeným nebo nevyhrazeným, rozhodne Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Ministerstvem životního prostředí České republiky.

Reklama Ranky:
D
Sportovní publikace nakladatelství Kopp