minerály, drahé kameny, databáze minerálů, učebnice, gem

Učebnice: Definice a rozdělení drahých kamenů

Definice a rozdělení drahých kamenů
Termín drahý kámen není termínem mineralogickým, ale jde v podstatě o termín technický. Obecně akceptovatelná definice pojmu drahý kámen neexistuje.


Drahý kámen je přírodnina. Může jít o minerál nebo horninu; mezi drahé kameny však patří i perly, korály a také slonovina nebo dokonce žraločí zuby. Drahý kámen musí mít především krásný vzhled, podmíněný jeho optickými vlastnostmi (zejména barvou, průhledností a leskem) a také jeho tvarem. Jeho krása je zvyšována vhodně zvoleným způsobem zpracování (např. broušením). Drahý kámen by měl být mechanicky a chemicky dostatečně odolný, aby nedocházelo např. k rychlému opotřebování broušených ploch (faset) ve špercích.


Přívlastek drahý neznamená jen cenové ohodnocení kamene, ale zdůrazňuje především jeho mimořádné a výjimečné vlastnosti - jeho krásu, unikátnost a případně i záhadnost. Tržní cena drahého kamene je určována jeho hojností či vzácností v přírodě, jeho kvalitou, způsobem zpracování a samozřejmě poptávkou, která je u některých druhů drahých kamenů silně ovlivňována módními trendy. Poměr mezi cenami drahých kamenů značně kolísá, a proto nelze říci, který z drahých kamenů je tím nejdražším, a ani stanovit, které drahé kameny patří do první desítky. Na špici pomyslné pyramidy těch nejdražších drahých kamenů je však dlouhodobě tato pětice: diamant, smaragd, safír, rubín a perla.
Na tržní ceně bylo založeno dříve užívané členění drahých kamenů na dvě hlavní skupiny: drahokamy (v přírodě vzácné, a proto velmi drahé kameny) a polodrahokamy (v přírodě hojnější, a proto levnější).


Základem současného členění drahých kamenů je soubor vybraných fyzikálních, chemických i obecných parametrů. Z fyzikálních vlastností je nejdůležitější tvrdost, dále pak transparence (průhlednost) a barva; význam má i lesk, dvojlom, index světelného lomu, disperze, pleochroismus, hustota, štěpnost a tepelná odolnost drahých kamenů. Z chemických vlastností je důležitá chemická odolnost (stálost) drahého kamene. Z obecných a často velmi subjektivních kritérií má význam vzácnost, módnost a eventuálně i určitá „záhadnost“, v případě konkrétních exemplářů to může být i jejich historie (někdy velmi dramatická).

Drahé kameny se nyní dělí do čtyř skupin:
a) hlavní drahé kameny (tvrdost převážně 8 - 10): diamant, korund (odrůdy rubín a safír), chryzoberyl (hlavně odrůda alexandrit), spinel, topaz, beryl (odrůdy smaragd, akvamarín, heliodor, morganit, bixbit a goshenit), zirkon, minerály skupiny granátu (pyrop, almandin, spessartin, grossular, andradit a uvarovit), minerály skupiny turmalínu (elbait, dravit, skoryl a liddicoatit), thulit, tanzanit a opál;
b) vedlejší drahé kameny (tvrdost převážně 6 - 8): křemen a jeho odrůdy (křišťál, citrín, záhněda, morion, růženín, ametyst, modrý křemen, prasiolit, aventurin, tygří, sokolí a býčí oko), euklas, epidot, chryzolit, hematit, čaroit, chromdiopsid, skapolit, brazilianit, tyrkys, chiastolit, kasiterit, cordierit, jantar, perly...;
c) obecné drahé kameny (tvrdost 2 - 7): chalcedon, chryzopras, karneol, achát, jaspis, jadeit, nefrit, minerály náležející mezi živce (albit, andezin, labradorit, bytownit, ortoklas, amazonit, adular, sluneční kámen, měsíční kámen), rodonit, sodalit, lazurit, fluorit, rodochrozit, malachit, aragonit, agalmatolit, sádrovec, howlit, korál, tektity, horniny (gagát, obsidián, porcelanit, travertin, unakit...)...;
d) raritní drahé kameny (jde o minerály, případně variety, které mohou být v přírodě i velmi běžné, avšak jako drahé kameny jsou využívány spíše výjimečně, v některých případech pouze pro sběratelské účely): rutil, anatas, vesuvian, fenakit, andalusit, cordierit, kornerupin, axinit, spodumen, staurolit, kyanit, danburit, benitoit, markazit, pyrit, sugilit, diopsid, amblygonit, apatit, smithsonit, kalcit, dolomit, siderit, zultanit, kuprit, sfalerit, azurit, chryzokol, scheelit, sillimanit, prehnit, dumortierit, manganotantalit, eosforit, larimar, klinohumit, titanit, pezzottait...


Zcela samostatnou skupinu (tedy pátou) představují syntetické drahé kameny. Jsou vyráběny uměle. Pokud struktura syntetického drahého kamene odpovídá struktuře v přírodě existujícího minerálu, je tento drahý kámen označován příslušným názvem nerostu s použitím adjektiva „syntetický“ (např. „syntetický diamant“, „syntetický rubín“, „syntetický spinel“). V opačném případě je syntetický drahý kámen označován názvem speciálním (technickým), často odvozeným od jeho chemického složení. Nejčastěji ve šperkařství používané syntetické drahé kameny jsou vyobrazeny v poslední části sedmé kapitoly (část 26).

Reklama Ranky:
D
Kettler fitness zařízení Ketler rotopedy stroje